Květen se překulil velmi rychle. S Danou jsme to skončili protože jí čekala maturita a potom chtěla odjet do Prahy studovat. A všichni dobře víme, že vztahy na dálku nefungují.

                Sám v nějakém relativně obyčejném, po fetu bklouznícím rozpoložení jsem přežíval chvíle nudy v práci a doma. Člověk sám ani neví, že na to má chuť. Ona tam prostě je a zbavuje se ji hodně špatně.

                Jak jsem řekl. V práco je to nuda. Ta denno denní rutina stále stejné práce vás časem dožene k šílenství. A co teprve doma. Po práci hodinu v internetovém světě, k večeru ven pobavit se s kamarády a v noci někdy spánek. Rodiče skoro ani nevidím, jedině když si jdu pro něco do ledničky.

                Týden se převalí jako voda, v pátek není co dělat a tak jdete spát. Sobota a nedělě u mě většinou vypadají velice monotóně. Koupelna, jídlo, počítač, oběd, kamarádi, večeře, počítač, koupelna a spát.

                Tadle sobota je ale něčím jiná. Hned po probuzení kontroluju mobil. Přijaté zprávy: 1.

                "Ahoj jsme s kamoskou na horach.Vem nejakeho kamose a prijedte.L"

                Trošku mě to překvapilo, protože jsem se s L - Lucií viděl naposledy před rokem na vysoké škole. Po dlouhém esemeskovém rozhovoru a několika dialozích na ICQ jsme se domluvili s dalším kámošem z výšky Zbyňkem. Vlastně ho nebylo ani moc těžké přemluvit, když jsem mu řekl, že si s nima jedem užít.

                Ceslou jsem jej nabral, zajeli jsme do hypermarketu nakoupit zásoby na večerní opékačku a vyrazili jsme do hor. Vedlejší cesta vedoucí z hlavní cilnice do rekreační oblasti byla horší než svého času mor v Anglii. Naštěstí jsem nikde neodřel olejovou vanu ani jsem nikde nenechal výfuk.

                Holky nás přivýtali pod kopcem, kde byla chata. Pracně jsem zdolal poslední kopec plný ostrých kamenů (i tak bez defektu), a zaparkoval kousek od chaty. Po krátkém představení s Lucčinou kamarádkou Pavlou jsme odnosili nákupy do chatky a pomalu se připravovali na večerní opékání.

                Fernet, Myslivec i bylinka s velkým obsahem tetrahydrocanabiolu nás po dvojičkách nějak dala dohromady. Kolem půlnoci mi Lucie popřála, i když pozdě, k narozeninám dlouhým francouzským polibkem. Zbyněk se dal dohromady s Pavlou a čas od času se někde ztráceli.

                Po návratu domu se Pavla se Zbyňkem už nevídali. Ale já s Lucií jsme se setkávali pořád dál a čím dál častěji. Já jsem jí sice tvrdil, že to beru jako čistě sexuální vztah, i když to po nějakém čase už nebyla pravda. A Lucie na tom nebyla o moc líp. Řekla, že to bude taky tak brát, ale jednou se neudržela a řekla mi, že mě miluje.

                A já jako nezvyklý idiot jsem nevěděl, co na to odpovědět. Ne proto, že bych nechtěl opětovat pocity, ale proto, že se mi v hlavě vymýšlel plán.